Víte, kde se nachází druhé nejvýše položené nádraží v České republice? Najdete ho v Perninku a my z něj tentokrát vyrazíme na náš běžko/backcountry výlet do Potůčků.
(Pozn. red. – backcountry – typ běžek, které jsou o něco širší než ty klasické a dá se s nimi pohodlně jít i mimo upravenou stopu ve volném terénu.)
Na perninské nádraží můžete samozřejmě dojet vlakem, my tam ale zaparkovali auto, protože jsme přijeli z opačného směru. V zimě se tam dá skvěle parkovat, je tam zdarma k dispozici velké udržované parkoviště.
Hned za nádražním vechtrem jsme obuli lyže a vydali se na cestu. Prošli jsme kolem závory, což nás hned na začátku trochu rozladilo. Ale to nevadí, na mapě je přece značená cesta! Ušli jsme kousíček podél kolejí a na cestu se to teda moc netvářilo. Nicméně bylo vidět, že před námi někdo šel, tak jsme po jeho stopách postupovali srdnatě dál. Bohužel se cesta během okamžiku změnila na pouhý uzounký průchod pod smrčky a napřímo lesem. Stopy ale stále mířily dál, tak jsme po nich šli. Asi bych v téhle chvíli méně zdatným lyžařům radila sundat běžky a kousek popojít pěšky, cca 100 metrů.
Když se cesta narovnala, byli jsme už kousíček od lyžařské magistrály. Po ní jsme se vydali směrem na Horní Blatnou. Tam už je široká urolbovaná cesta i se stopou.
Tip! Výhodou cesty mezi Perninkem a Horní Blatnou je to, že je značená jako zimní pěší trasa a beztrestně tam můžete jít i pěšky, bez lyží.
Šli jsme po ní pohodovou chůzí a došli až do Blatné. Jen si dejte pozor, abyste těsně před Blatnou nešli přes koleje doleva k nádraží, zbytečně byste si totiž zašli. Na cestě po louce se držte vpravo a vyjdete kousek od náměstí. Blatenské uličky jsou v tuto dobu pokryté sněhem, takže jsme lyže sundali jen tehdy, když jsme přecházeli hlavní posolenou silnici.
Prošli jsme ulicemi Horní Blatné, kolem hřiště, a vydali se směrem na „Strašidla“, to jsou známá skalní uskupení kousek od města. Tady vedla cesta pro změnu projetá nejspíš čtyřkolkou, ale jen kousek, potom jsme je už šlapali cestu sněhem sami.
Jelikož jsme se stále pohybovali po cestách, vůbec nám nevadilo, že stopa nebyla vyšlapaná, užívali jsme si liduprázdný les a božské ticho. Minuli jsme odbočku na Strašidla (dojít se tam dá, ale chce to sundat běžky, já si je totiž nesundala a odnesla jsem si naražené zápěstí…) a pokračovali lesem ještě asi kilometr, až jsme narazili na louku.
Před námi se rozprostřela nádherná krušnohorská krajina. Bohužel, cestou k zastávce, musíte minout apartmány Stráň, které výhled na tuto jinak pohádkovou krajinu nenapravitelně poničily. Z louky je to už opravdu kousíček k vlakové zastávce. Z ní se pak díváte přímo na sjezdovku v Potůčkách. My měli asi 40 minut čas, než přijel vlak, tak jsme si zašli na polévku do jídelny, která je přímo pod sjezdovkou a ze zastávky se tam dá po cestě z kopce dojít asi za 5 minut.
Výlet i počasí se nám vydařilo, až na první drobné překážky v podobě neexistující cesty. Ušli jsme necelých 8 kilometrů bez většího stoupání, takže to byl pohodový výlet.
Tip: pokud byste se chtěli vyhnout cestě necestě u nádraží v Perninku (je to ale opravdu jen kousek, buďte přece trochu dobrodruzi!), můžete autem zastavit na parkovišti u skiareálu Velflink, popojít pěšky ke hřbitovu, přejít přes louku nad ním (tzv. letiště) a pokračovat přes perninský brod až k rozcestí Roviny, kde se napojíte na cestu do Horní Blatné, po které jsme šli i my. Cestu s oběma starty jsme vyznačili na mapě na začátku článku.
