Alchemilla pomáhá lidem porozumět jejich zahradě. Porozumět tomu, co už v zahradě je, co dalšího potřebuje a jak v ní chtějí lidé žít. Nezačíná katalogem rostlin, ale rozhovorem. Díky tomu vznikají místa, ve kterých se lidé cítí dobře. Navrhuje zahrady, terasy i balkony podle životního stylu, času a potřeb.
Alchemilla neboli Ing. Michaela Křivská, která pod tímto pseudonymem vystupuje, vystudovala chemii přírodních látek, což ji naučilo dívat se na rostliny do hloubky – chápat jejich chování, vlastnosti i vzájemné vztahy. Díky tomu pracuje systematicky, s analytickým myšlením a důrazem na detail. Návrh pro ni nekončí ve chvíli, kdy dobře vypadá, ale až když skutečně funguje.Vzdělání v oblasti zahradní architektury si doplnila českými i zahraničními kurzy, praxí na vlastních projektech a dlouhodobým pozorováním toho, jak se zahrady vyvíjejí v čase.
Jako zahradní designér pracuji především s přírodními materiály a tím, co je danému místu vlastní. Vyhýbám se umělým materiálům, které si na něco hrají – třeba plastu, který předstírá dřevo, nebo betonu, jenž se tváří jako kámen. Věřím, ženová zahrada nemusí znamenat, že je nutné začít od nuly.To, co už na místě je, má často hodnotu i příběh. Mnoho věcí lze znovu využít, citlivě je zapojit a dát jim nový smysl. Je to ohleduplné k přírodě i k vašemu rozpočtu.
Udržitelnost si často spojujeme s tím, že neplýtváme jídlem, třídíme odpad nebo nakupujeme zodpovědně. Málokdo si ale uvědomuje, že o ni můžeme usilovat i právě v zahradách– třeba při práci s vodou, půdou nebo materiály. Jak se podle vás dá udržitelnost na zahradě uchopit, aby nebyla složitá, ale dostupná pro běžné rodiny?
Udržitelnost je komplexní téma. Předně bychom se na něj neměli dívat jako na nějaké omezení, na něco, co se dělat musí, ale spíše jako na přirozenost a návrat k přírodě. Nemusíme na zahradě hned vše měnit, abychom byli udržitelní, stačí pozorovat a pochopit, jak zahrada funguje. Voda je velice cenný zdroj a měli bychom ji na zahradě zadržovat nebo alespoň zpomalit její odtok. Zadržovat vodu můžeme v dešťových sudech nebo v podzemních nádržích. Zpomalit odtok vody ze zahrady zase můžeme tak, že na místo vydlážděných ploch použijeme štěrk nebo mlat. Můžeme také snížit odpar vody díky mulči a díky tomu nemusíme zalévat tak často. Půda je základem všeho a měli bychom se o ni tak starat. Rozhodně se vyhněme geotextiliím, pod nimiž půda vysychá a stává se „mrtvou“. Pro obohacení půdy stačí, když na podzim nebudeme shrabávat listí, a naopak jej necháme u rostlin (jsou výjimky, u kterých listí shrabat musíme), přidáváme kompost. Možností, jak kompostovat, je v současné době spousty, zkusme začít nějakým malým kompostérem či vermikompostem – vše se počítá! U materiálů v zahradě se zkusme soustředit na ty lokální. V Krušných horách máme dobře dostupné dřevo i kámen, proč tedy kupovat cizokrajné obarvené kamínky, když můžeme mít lokální?
Výchozí stav při realizaci
Co může každý z nás udělat, aby se mu na zahradě lépe žilo a trávil tam víc času?
Vědecké studie ukazují, že zeleň snižuje stres. Berme tak naši zahradu jako zelený pokoj, který nám pomůže zpomalit v této uspěchané době. Ráda používám spojení terapeutická zahrada – to je místo, které působí na všechny vaše smysly. Dopřejme si v zahradě víc barev a struktur rostlin, které nám pokvetou celoročně. Díky tomu podpoříme biodiverzitu a budeme moci pozorovat motýli, hmyz a ptáky. Zakomponujme do zahrady třeba smyslový chodník, po kterém se budeme moci bosky projít a promasírovat tak chodidla. Vytvořme si stinný koutek, ve kterém si v klidu budeme moci vychutnat kávu. Zkrátka vyměňme trávník za struktury, zákoutí, stromy a keře, které nám dodají na zahradě víc soukromí, víc stínu v rozpáleném létě. Ono vás to pak do zahrady vytáhne samo.
V Krušných horách se dnes hodně staví a rekonstruuje. Jaký je ideální přístup k zahradě ve chvíli, kdy ji zakládáme úplně od začátku, a v čem se liší od práce se zahradou, která už existuje?
Pokud zahradu teprve zakládáme, je skvělé mít nějaký plán, kterého se budeme držet. Hlavním tématem, které novostavby řeší, je právě zachytávání dešťové vody – což se u nové zahrady řeší snáz než u té existující. Před tvorbou zahrady je důležité zamyslet se nad tím, jak zahradu chceme využívat. Kolik času chceme věnovat údržbě? Chceme mít zahradu okrasnou, nebo plnou jedlých plodů a pěstovat si vlastní zeleninu? Všechny tyto body je důležité zvážit ještě před tím, než se do zahrady pustíte. Většina zahrad pak končí velkou trávníkovou plochou, která je z pohledu údržby časově velice náročná, i když si lidé myslí opak.
Po kompletní realizaci. Dokončeno podzim 2025.
Podle jedné z vašich realizací je zřejmé, že i betonový dvorek se dá proměnit v příjemný relaxační prostor plný zeleně. Co bylo v tomto případě klíčové?
Hlavní myšlenkou bylo zamyslet se nad všemi materiály v zahradě jako nad příležitostí, ne jako nad něčím, co musí být odstraněno/vyhozeno. Odstranit betonovou plochu je náročné ekologicky i ekonomicky, takže jsem se pokusila veškeré materiály využít. Zahrada je rozdělena do několika částí, inspiraci jsem našla v japonských zahradách a u polských architektů. Japonské zahrady pracují s kameny a symbolikou toku vody. Využila jsem tedy kusy rozbitého betonu k vytyčení zóny kam se nevstupuje a je určena pouze k pozorování. Naopak trasu, která vědomě vede pohyb člověka, je tvořena menšími kamínky a dřevěnými nášlapy. Uprostřed této části japonské zahrady stojí květináč vytvořený z přebytečné betonové skruže, do které jsme vysadili určitý druh borovice, tu budeme postupně tvarovat jako bonsaj. Druhá část zahrady byla inspirována polským dětským hřištěm, kde se na betonové ploše rozprostírají hrací prvky různých tvarů. V betonové ploše jsme vyřezali obrazce, naplnili je zeminou a osadili vybranými rostlinami. Už se těším, až na jaře vykvetou a bude vidět kontrast mezi surovým betonem a jemností rostlin.
Ve vaší práci je vidět, že i to, co na první pohled působí jako problém, může být příležitostí. Jak k zahradě tedy přistupovat, když nechceme všechno odstraňovat a začínat znovu?
V tomto případě je důležité mít opravdu „mysl otevřenou“ a být kreativní. Zamyslet se nad tím, jak by se dal ten který předmět využít jinak. Třeba stará dlažba by se mohla umýt a použít jako cestička skrz zahradu. Zmíněná betonová skruž jako velký květináč. Starší trámy se mohou opracovat a udělat z nich dřevník nebo stoličky na sezení. Kreativitě se meze nekladou, ale pokud by někdo potřeboval poradit, jsem tu pro vás.
Instagram: @alchemilla_garden
web: www.alchemillagardens.
Mail: hello@alchemillagardens.cz
(red), foto: Fotografka z Krušných hor
