Menu
Pojďme se společně projít městem, jehož historie sahá až do 16. století. Městem, které si prožilo okamžiky slávy i zatracení a jehož jméno se nesmazatelně vrylo do paměti nejenom České republiky, ale celého světa. Dalo nám mnohé: stříbrné tolary, politické vězně i světové lázně. Dnes je se svým historickým centrem zapsáno na Seznam památek UNESCO jako součást Hornické krajiny Krušnohoří/Erzgebirge.
V údolí pod příkrými srázy Krušných hor se již od 13. století rozprostírala osada Konradsgrün, založená pravděpodobně při zemědělské kolonizaci svahů Krušných hor. S nálezem stříbrné žíly zde na základech již opuštěné osady vznikla během chvíle osada nová – Thal. Z podnětu majitele ostrovského panství Štěpána Schlika se ustanovila společnost zaměřená na těžbu stříbra. Bohaté výnosy z této těžby pak logicky vedly 6. ledna roku 1520 k založení města St. Joachimsthal. Jáchymov se stal brzy druhým nejlidnatějším městem v Čechách, hned po Praze. Žilo zde až 18 tisíc obyvatel. Z německé strany Krušných hor, kde těžba stříbra již doznívala, přešlo do údolí mnoho saských horníků i důlních odborníků.
V letech 1534 až 1536 byla postavena královská mincovna, kde se razily stříbrné jáchymovské tolary. Během neuvěřitelně krátké doby zde vyrostlo město, které svým bohatstvím, osobnostmi, které ho obývaly, i čistotou architektonického stylu patřilo právem k perlám evropských měst 16. století.
Šmalkaldská válka (1546–47) znamenala pro město konec blahobytu. Významným milníkem v historii města Jáchymov byla také bitva na Bílé hoře (1620). S tou bylo spjato rovněž jméno Jáchyma Ondřeje Schlika, který byl 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven jako první ze 27 českých pánů. S ním skončila slavná jáchymovská éra Schliků. Po celé zemi docházelo k násilné rekatolizaci, která se nevyhnula ani Jáchymovu. Do třicetileté války navíc vstoupil i významný pokles těžby. Všechny tyto události pak zapříčinily konec rozvoje města.
V polovině 19. st. začíná opět těžba rud v Jáchymově nabývat na důležitosti. Již se nejedná o zásoby stříbra, ale o vydatná ložiska smolince, zpočátku využívaného k výrobě uranových barev. Ty se staly tak oblíbenými, že doslova zachránily jáchymovské doly před zavřením, avšak jen do roku 1867.
Den 31. března 1873 se do historie Jáchymova zapsal nesmazatelným inkoustem. Požár, který toho dne vypukl, zničil během čtyř hodin takřka celé město. Shořela většina starých patricijských domů, pivovar, radnice a z kostela sv. Jáchyma zůstaly jen renesanční portály a obvodové zdivo. S obnovou města se díky podpoře celé země začalo okamžitě. Do světla se opět dostává uranová ruda. Manželé Curieovi na svou žádost dostávají z Jáchymova přes jednu tunu odpadu z výroby barev, z toho získali 120 miligramů radia a dvě Nobelovy ceny.
Roku 1906 se sjelo do Jáchymova prvních 30 pacientů, aby vyzkoušeli sílu radonových lázní Dr. Gottlieba. Léčivou vodu tehdy z dolu Svornost nosili nosiči na zádech v dřevěných putnách. Začátek nového tisíciletí se nesl ve znamení tzv. radiové horečky. Z radonové vody se vyráběla mýdla, parfémy, pekl se chléb, a dokonce i vařilo pivo. Radiová sůl se přidávala do tzv. Kapesního Jáchymova – domácí nádobky na pití vody. Roku 1910 vznikly v Jáchymově první radonové lázně světa – akciová společnost.
Dalším kritickým zlomem historie byl příchod druhé světové války. Češi jsou odsunuti do vnitrozemí, v Jáchymově jsou na nucené práce do dolů nasazováni váleční zajatci. Během války bylo z jáchymovské rudy získáno 44 tun uranu. Poté převzal nadvládu nad Jáchymovem Sovětský svaz. Po odsunu občanů německé národnosti vzniká národní podnik Jáchymovské doly (1946). V téže době přijíždí do města opět váleční zajatci určení k práci v dolech.
V roce 1949 již v dolech nuceně pracuje 6 000 odsouzených. Vznikají další pracovní tábory pro převážně politické vězně. O tři roky později již v dolech pracuje 13 500 vězňů, z toho 8 000 politických. Konec táborů nastal až v roce 1961, prošlo jimi celkem 65 000 odsouzených. Do SSSR „zmizela“ uranová ruda v hodnotě téměř 400 miliard korun tehdejší měny.
Jáchymov získal statut lázeňského města, roky uranové těžby se na něm však podepsaly a jejich následky lze číst dodnes. Roky těžby stříbrných, železných a uranových rud přinesly nakonec Jáchymovu zápis na Seznam UNESCO v rámci hornické krajiny Krušné hory/ Erzgebirge. Od 6. července 2019 je tak součástí významného celku, přesahujícího historii i vlastní hranice.
