Naše historie

Z historie Krušných hor

Zajímavá fakta o regionu Krušnohoří, tipy na užitečné aplikace a odkazy, co vám pomohou lépe poznat náš kraj.

Kde pro vás fungují informační centra, důležité kontakty na horskou službu a jiné bezpečnostní složky regionu. Doporučené vybavení při pohybu na horách, umístění lokalizačních značek, síla telefonního signálu, aplikace pro pomoc v nesnázích.

OD FERGUNNY KE KRUŠNÝM HORÁM

Svůj název, Krušné hory, však nezískali kvůli krušnému žití, ale podle slova „krušiti“ (kutat, drtit rudu). Historicky nesly hory ale jiná jména. Nejstarší je zřejmě francký název Fergunna, v překladu horstvo. A dodnes toto pojmenování v Krušných horách zaznívá (například ve jméně hudební kapely nebo v názvu místní firmy). Kolem roku tisíc přišli Sasové s pojmenováním „temný les“, tedy Mirihwidu. Ve dvanáctém století už se používal název Vyšehory. Jako by se naši předci nemohli shodnout, má-li být region pověstný svými horskými monumenty nebo bohatstvím hustých lesů, je v Kosmově kronice zaznamenám název „Silva“ (les). S objevem bohatství rud, které hor skrývaly, objevilo se pojmenování Rudohoří. Na německé straně zůstalo dodnes – Erzgebirge. Na české straně jej připomíná už jen místní značka domácího pivovaru.

SLÁVA 16. STOLETÍ

Obrovský zlom v plynulém životě Krušnohoří přišel v 16. století, kdy těžba železných a stříbrných rud naprosto ovládla krajinu i životy místních obyvatel. Krajina v širokém okolí byla pokrytá čilým hornickým ruchem. Všude jámy, odvaly a cesty. Až do dnešních dob jsou pozůstatky této doby v přírodě, již dávno pokryté zelení, i po dlouhých staletích dobře patrné. Právě proto získala zdejší oblast prestižní statut Hornické krajiny UNESCO. Jáchymovský městský lékař Georg Agricola sepsal v této době dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Ty jsou dodnes uchovány jako vzácná součást světového kulturního dědictví v Latinské knihovně v Jáchymově. Dodnes také můžeme obdivovat pravděpodobně nejstarší důl v Evropě, Svornost, který byl pod názvem Konstantin založen již v roce 1518. V Jáchymově byla také císařským dekretem roku 1716 zřízena první báňská škola v habsburské monarchii. S jáchymovskými stříbrnými tolary je spojeno jméno americké měny.

RADONOVÁ HOREČKA

Krajina se pod vlivem stříbrné horečky rychle zalidňovala, žně slavily také pivovary. Slavné období však pominulo společně s ubývajícími ložisky rudy, a místní obyvatelé se museli odstěhovat nebo najít jiné zdroje obživy. Vznikaly dodnes obdivované krušnohorské krajky nebo perleťové knoflíky. Své místo na výslunní si vydobyly rukavičky z Abertam. Lidé také začali objevovat léčivé účinky radonové vody, čímž se odstartovala další slavná éra regionu tzv. radonová horečka. V roce 1906 vznikly v Jáchymově první radonové lázně světa. Vyráběla se radonová sůl, radonové pivo, radonové barvy, dokonce i domácí radonové zářiče na výrobu radonové vody po domácku. Marie Curie-Sklodowská izolovala poprvé dva nové radioaktivní prvky, radium a polonium, právě z jáchymovských uranových rud.

NESLAVNÁ ČÁST HISTORIE

Z nedocenitelného pokladu, uranových rud, se však časem stalo peklo. V době druhé světové války uranové doly „ozdobily“ nápisy „Arbeits macht frei“, aby je krátce po válce vystřídalo heslo „Prací ke svobodě“. Pracovní tábory se plnily politickými vězni, Jáchymov se stal uzavřenou zónou. Bolestivým zásahem do života v Krušnohoří bylo také poválečné vysídlení. Téma dodnes silné, živé, diskutované. Atmosféru této doby neocenitelně zachytil zdejší spisovatel Zdeněk Šmíd ve svém románu Cejch. Do stejného tématu se pustil i Štěpán Javůrek ve své knižní prvotině Chaloupky.

 

Krajina zůstala bez lidí, kteří ji po staletí poznávali. Znali všechny rozmary horské přírody, uměli se uživit a využít darů přírody. Mnohé obce zarostly trávou a obklopily je husté lesy. Jako by zde nikdy ani život nebyl. Do kraje přišli lidé noví, bez vazby na tradice a bez domovských kořenů. Stejně, jako je dodnes na krajině znát pozůstatek bohaté hornické činnosti v 16. století, je dodnes silně znát absence kořenů místních obyvatel.

VÍTEJTE U NÁS DOMA

Generace se obměňují a „noví rodáci“ začínají obnovovat staré tradice nebo vytvářejí nové. Mnohé bylo ztraceno, ale mnohé nové vzniká. Krušné hory začínají znovu žít, šikovní lidé tu nacházejí své uplatnění a staré rány se začínají hojit. Noví majitelé pečují o staré domy, pomalu, ale jistým krokem. Krajina získala své kouzlo. Kouzlo skryté minulosti, kterou cvičené oko stále vidí a vnímavá duše cítí.

Pojďme spolu krok za krokem! Navštívíme všechny ty šikovné lidi, uvidíme přírodu utvářenou staletími, ochutnáme dary, které nám kraj nabízí a především, zažijeme ty pravé Krušné hory!

Vítejte u nás doma