V Krušných horách se už dlouho rýsuje obří projekt: těžba lithia na Cínovci, pod kterým
se podle geologických odhadů nachází jedno z největších ložisek lithia v Evropě. Studie
proveditelnosti vypracovaná pro firmu Geomet, s. r. o., uvádí, že jde o ziskový byznys s investicí
přes 42 miliard korun. Projekt slibuje roční těžbu 3,2 milionu tun rudy a tím významně
posílí výrobu baterií pro elektromobily. Firmu Geomet vlastní z 51 % ČEZ prostřednictvím
Severočeských dolů a zbývajících 49 % patří australské těžební společnosti EMH.
Místní spolek CINVALD, z. s., však důrazně bije na poplach a upozorňuje na zásadní
otázky spojené s ochranou vodních zdrojů, rizikem znečištění a dlouhodobými dopady
na krajinu i místní ekosystémy.
ČEZ: ŠANCE PRO REGION?
Pro zastánce těžby je to sen. „Projekt vytvoří 2 000 přímých pracovních míst a nepřímo další tisíce v dodavatelském řetězci,“ uvedl Martin Pohlodek, ředitel Geometu. „Příjmy do rozpočtů obce i kraje dosáhnou 3,2 miliardy Kč ročně,“ říká Roman Gazdík z ČEZ. Těžba proběhne hlubinně, 200 až 500 metrů pod povrchem, bez narušení krajiny. Ruda pojede vlakem do Prunéřova na Chomutovsku, kde vznikne závod na zpracování. Evropská komise zařadila Cínovec mezi 52 strategických projektů podle nařízení o kritických surovinách. Česká vláda ho označila za národní ložisko a slíbila dotace z Fondu spravedlivé transformace – celkem až 8,8 miliardy Kč. Ústecký
kraj upravením územního plánu otevřel cestu pro logistiku. Pavel Cyrani z ČEZ v tom vidí unikátní příležitost pro ústecký region a investoři teď čekají na rozhodnutí akcionářů a klíčová povolení, včetně EIA (posouzení vlivů na životní prostředí).
CINVALD A MÍSTNÍ: BEZ VODY A S PRACHEM?
Naopak obyvatelé Cínovce, Dubí a okolních obcí mají velké obavy. Spolek CINVALD, z. s., který bojuje proti projektu od začátku, poukazuje na značná rizika. „Obáváme se, že projekt těžby povede k rozsáhlému odlesnění, vážně naruší vodní zdroje a hydrologické systémy, způsobí znečištění ovzduší i vod a deformace terénu,“ varuje Kamila Vítek Derynková, předsedkyně spolku. CINVALD apeloval i na EU komisi společně s německými iniciativami. Podle nich dosud nebyla jasně prokázána ekonomická výhodnost celého projektu. Obávají se, že nízká koncentrace lithia v rudě znamená obrovské objemy odpadu a závislost na státních dotacích. Nejde však jen o životní prostředí, ale i o sociální dopady. Místní se ptají, odkud přijdou horníci, kde budou bydlet a jak se region vypořádá s nároky na školství, zdravotnictví a služby pro jejich rodiny. Mají obavy, že velká část pracovníků může být najímána přes agentury mimo region. To by znamenalo, že klíčová pracovní místa nezískají lidé z okolních obcí a bývalých uhelných provozů. Zároveň panuje nejistota, do jaké míry se lithium bude zpracovávat v Česku a kolik suroviny se nakonec vyveze, což je v rozporu s představou, že by projekt měl nastartovat lokální průmyslovou a technologickou základnu. SCHVÁLENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A SPOR O DOPRAVU V pondělí 9. února byla 6. aktu alizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) zařazena na program jednání Zastupitelstva Ústeckého kraje a následně schválena. Tím se projekt posunul o další krok blíže k realizaci. Dotčené obce však požadují ekologičtější variantu dopravy v podobě dlouhé štoly. Ta by zabránila narušení krajinného rázu i hrozbě ztráty lázeňského statutu Dubí. Zároveň by došlo ke snížení dopravy díky přímému napojení na dubské nádraží.
Text: Iveta Košťálová
Foto: Geomet s.r.o.
