Krušné hory – Zatímco ještě před několika lety se vedly debaty o tom, zda se vlk obecný do české krajiny vůbec vrátí, dnes už mají odborníci potvrzené smečky napříč republikou. Místo otázek o návratu se nyní řeší především soužití člověka s touto šelmou. Vlk byl na českém území běžnou součástí přírody až do konce 17. století. Následně byl systematicky pronásledován a vyhuben. Poslední původní vlk byl podle historických záznamů zastřelen v roce 1914 v Beskydech, kde dnes tuto událost připomíná památník. Obrat nastal až o sto let později. V roce 2014 se na Kokořínsku poprvé po více než století prokazatelně rozmnožila vlčí smečka. Zakladatelka smečky přišla z Německa a od té doby se vlci postupně rozšířili do dalších částí České republiky.
Stabilní je podle ochránců přírody situace také v Krušných horách. „Vlci se v Krušných horách stále vyskytují a situace je poměrně stabilní. Aktuálně máme dostatek dat k potvrzení pěti vlčích teritorií po celých Krušných horách. Za poslední dva roky navíc přibylo jedno nové, menší teritorium, které obsadil vlčí pár,“ uvedla Martina Labudová z Hnutí DUHA Šelmy, které výskyt vlků dlouhodobě monitoruje. Mladí vlci po opuštění rodné smečky dokážou při hledání vlastního teritoria urazit stovky kilometrů. Jeden sledovaný samec například překonal trasu z Rakouska přes Moravu až do Polska dlouhou přibližně 250 kilometrů za pouhých 19 dní.
Návrat šelmy však přináší také problémy pro chovatele hospodářských zvířat. Vlci napadají především ovce a kozy a škody každoročně rostou. Stát za ně vyplácí náhrady v řádu milionů korun. V roce 2025 přesáhla vyplacená částka 11 milionů korun. Na jaře roku 2025 přeřadila Bernská úmluva a následně také Evropská unie vlka z přísně chráněného mezi chráněné druhy. Změna umožňuje za stanovených podmínek populaci regulovat, zvláštní ochrana druhu však nadále zůstává zachována. Zatímco chovatelé upozorňují na rostoucí počet vlků, ochránci přírody zdůrazňují význam preventivních opatření. Mezi nejúčinnější patří elektrické ohradníky nebo využívání pasteveckých psů. Náhrady škod stát zpravidla vyplácí především v případech, kdy měl chovatel stádo odpovídajícím způsobem zabezpečené.
Přestože vlk v části veřejnosti vyvolává obavy, statistiky podle odborníků ukazují, že riziko napadení člověka je velmi nízké. Mezinárodní studie zaznamenala během 18 let necelých 500 útoků vlků na lidi po celém světě, z nichž pouze 26 skončilo smrtí. Většina těchto případů souvisela se vzteklinou, která je v České republice dlouhodobě vymýcena. V Evropě podle dostupných údajů není od 70. let minulého století potvrzen jediný případ, kdy by zdravý divoký vlk usmrtil člověka. Pro srovnání, útoků domácích psů se v České republice každoročně evidují více. Odborníci upozorňují, že problém mohou představovat takzvaně smělí vlci, kteří si zvyknou na přítomnost lidí nebo snadno dostupnou potravu. Prevencí je zvířata nepřikrmovat a problémové jedince včas odchytit.
Vedle vlků se v Krušných horách objevují také další vzácné šelmy. Podle ochránců přírody se zde aktuálně pohybuje několik rysů ostrovidů pocházejících z německého projektu RELynx Sachsen. Jeden z nich, samec Bardi, do oblasti doputoval ze Šumavy. Rys Bardi se narodil v oblasti Hartmanic na jaře 2024 rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci zde žil skoro rok do doby, než se všichni tři mladí rysi vydali hledat vlastní místo pro život. „Letos v únoru se rys Bardi začal objevovat na fotopastech v Krušných horách, a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval až tak daleko,“ vysvětluje Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.
(red), foto: Šelmy.cz (ochrana velkých šelem), Zoo Plzeň, KVPOINT.cz, Hnutí duha
