KODAŇ – Evropská debata o dopadech větrné energetiky na lidské zdraví nabírá nový směr. Během dánského předsednictví v EU vystoupil v Kodani profesor Ken Mattsson z univerzity v Uppsale s výsledky, které zpochybňují stávající metody měření hluku. Podle jeho zjištění oficiální modely ignorují rizika infrazvuku, který se může šířit na vzdálenost desítek kilometrů.
Přednáška, která se uskutečnila 8. října 2025 a byla organizována sdružením sousedů větrných elektráren, je označována za historický moment v propojení vědy a veřejné politiky. Profesor Mattsson představil svůj model šíření zvuku SoundSim360, který vychází z 25 let výzkumu v oblasti matematiky, akustiky a počítačových simulací.
Oficiální měření vs. fyzikální realita
Mattsson ve své analýze ostře kritizoval modely používané v současnosti, jako je například Nord2000, které využívají úřady v Dánsku i Švédsku. Podle něj jsou tyto modely příliš zjednodušené a umožňují úpravu parametrů tak, aby vyhovovaly požadovaným výsledkům environmentálních posudků.
„Hladiny akustického výkonu uváděné výrobci jsou jednou z největších lží – během jediného dne se mohou lišit o více než 20 dB,“ uvedl profesor Mattsson.
Hlavním problémem je podle něj používání váhové křivky A (dBA), která není schopna přesně popsat nízkofrekvenční hluk a infrazvuk. Mattssonův model naopak zohledňuje pulzování, atmosférické vlivy a vrstvení atmosféry, které mohou zvuk dramaticky zesílit.
Zdravotní rizika a bezpečná vzdálenost
Výzkum ukazuje, že infrazvuk z větrných turbín se může šířit nejméně 10 kilometrů od zdroje. Na základě těchto fyzikálních dat Mattsson doporučuje, aby bezpečná vzdálenost velkých turbín od obydlí činila 5 až 10 kilometrů, což je výrazně více než současné normy.
Na Mattssonova slova navázal lékař a specialista na ORL, Dr. Håkan Enbom. Ten vysvětlil, že nízkofrekvenční zvuky přímo ovlivňují rovnovážný systém a smyslové zpracování v lidském mozku, čímž dodal fyzikálním měřením lékařský kontext.
Téma rezonuje v Bruselu
Problematika se dostává i na stůl evropských institucí. Výbor pro petice (PETI) Evropského parlamentu na svém zářijovém zasedání v Bruselu projednával petici týkající se hluku z větrných elektráren. Iniciativa získala podporu napříč politickým spektrem, včetně frakcí EPP, S&D[KV1] či Zelených.
Evropská komise v reakci na to uznala nutnost nových pohledů v rámci revize směrnice o hluku a směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Přislíbila vydat písemné stanovisko a naznačila možnost legislativních úprav, které by poprvé zahrnuly problematiku hluku z větrných elektráren přímo do práva EU.
Události z října 2025 tak mohou znamenat zásadní obrat v přístupu k výstavbě větrných parků, kdy se po letech přehlížení dostává do popředí otázka ochrany veřejného zdraví podložená nezávislými vědeckými daty.
Text: Jan Pichr
Foto: DA Krušnohoří/ Martin Michalec
