Smutný pátek je tichým svátkem, dnem Kristova ukřižování a uložení do hrobu, dnem bolesti věřících nad jeho utrpením. Je to největší křesťanský svátek. V mnoha katolických oblastech se v této době konají modlitby Křížové cesty nebo procesí. Na Velký pátek se Mše slouží kolem patnácté hodiny, považované za hodinu Ježíšova skonu.
Tento den má v sobě plno tajuplného a magického. Určitě si vzpomenete na Erbenovu baladu o pokladu ze sbírky Kytice. Pověst vypráví, že v tento den se na několik hodin otvírají poklady země ve skalách, jeskyních i ve sklepeních. Běda tomu, kdo se nechá bohatstvím okouzlit tak, že zapomene na čas! Skála se zavře a nešťastník tam zůstane na celý rok uvězněn. V pátek se nemělo prát v potoce prádlo, ale plavili se koně, aby byli zdraví a bujní. Nesmělo se také hýbat zemí, to znamená žádná orba, setí či okopávání. Hospodáři se modlili za stromy, aby dávaly bohatou úrodu. Lidem pak dávala léčebnou sílu tekoucí voda, v níž se myli za úsvitu.