Údolí Chaloupek oslovovalo lidi po staletí. Ti, co tam žili, tamní přírodu milovali, i když to pro ně mnohdy znamenalo kruté zimy a dlouhé cesty za prací. Když ze vsi odešli poslední obyvatelé a domky byly srovnány ze zemí, získalo celé údolí docela jiný ráz. Oslovuje vás stále, i když trochu jinak. I v naprostém tichu slyšíte příběhy lidí, co tu žili. Slyšíte čilý ruch, povozy na cestách, cinkání sklenic v hospodě nebo vzdálené bimbání kostelního zvonu. Pojďte se s námi do tohoto prazvláštního ticha zaposlouchat…
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/meremotena
Vyrážíme z Vysoké Peci u Nejdku, kam se kromě autem dostanete i vlakem a tamní restaurace je otevřena i v týdnu. Z Pece se vydáte po nově budované asfaltce kolem obecního úřadu směrem vzhůru, do lesů. Jedná se o naprosto pohodovou cestu, kterou jsme zvládli i s bolestmi nohou, zad a dvěma psy. Širší kamenitou lesní cestou vystoupáte až na vrchol, kde se napojíte na upravenější trasu lyžařské magistrály. Zahnete vpravo a pozvolným klesáním sejdete do údolí říčky Rolavy. Během cesty se vám otevřou výhledy na pasoucí se stáda krav a ospalý poobědový ruch skautského tábora v Nových Hamrech.
Právě u něj (rozcestí U Spadlého mostu) se dáte doleva, proti proudu říčky Rolavy. Můžete si vybrat lesní pěšinu přímo u břehu (toho využil hojně především náš psí doprovod) nebo jít o kousek dál rovněž lesní cestou. Další rozcestí vás čeká u Chaloupeckého parkoviště, kde stále pokračujete proti proudu. Cesta se změní, bude široká a zpevněná, i tak ale můžete zabíhat k toku řeky a osvěžit se nejen pohledem na dravý tok rašelinou zbarvené vody, jejíž hluk se směrem k prameni čím dál tím více vytrácí, až jen šumí a ztichne docela. Až vyjdete z lesa, otevře se vám chaloupecké údolí v celé své kráse. Tam, kde jsou dnes pastviny, stávalo dříve 88 domů, v nichž žilo 565 obyvatel. Byla tu škola, pošta, pletárna, niťárna a pět hospod. Zadíváte-li se pozorně, uvidíte zbytky základů nebo půdorysy dřívějších stavení.
U rozcestníku opustíme říčku (doslova ji přebrodíme) a vydáme se směrem zpět na Vysokou Pec, přesněji na Havraní vrch. Tam na vás čekají dechberoucí výhledy do dalekého okolí. Napojíte se na naučnou stezku Vysoká pec – Rudná a sejdete zpět do výchozího bodu.
Na závěr mohu dát ještě jednu radu. Nežeňte se, kochejte se. Celá cesta vede přírodním parkem Jelení vrch, který za mě patří k těm nejoslnivějším v našich Krušných horách. A pokud se v zimním období budete chtít zahřát vzpomínkou na rozpálené chaloupecké stráně, sáhněte do knihovničky po krušnohorské klasice Zdeňka Šmída. Knížka Cejch nesmí žádnému milovníkovi tohoto kraje doma chybět.
