Martino, mohla byste se prosím čtenářům představit?
Jaký je váš příběh a jak jste se dostala až do Krušných hor?
Pocházím ze středního Slovenska. S manželem jsme se poznali v Praze, kde jsme oba pracovali a do Krušných hor jsme jezdili skoro každý víkend. A zamilovali si to tady. V roce 2010 jsme se přestěhovali do Perninku. Po mateřské v roce 2016 jsem si otevřela květinářství a díky tomu jsem měla a stále mám možnost potkávat spousty zajímavých lidí. Krušné hory jsou plné umělců, šikovných řemeslníků a lidí, co si zaslouží být vidět.
Váš festival letos vstupuje již do třetího ročníku – můžete čtenářům přiblížit, jak vznikl první nápad uspořádat kulturní festival?
V krámku v Perninku, kde byl dost velký prostor, jsem začala s organizováním výstav a vernisáží. Lidé, kteří u mě vystavovali jsou dodnes mými přáteli a já se mezi nimi cítím jako ryba ve vodě. V roce 2023 bylo nutné krámek přestěhovat do Ostrova, kde kvůli menším prostorům už takové akce organizovat nemůžu. Jenže vesmír pracuje po svém a já jsem nesmírně ráda, že vznikla myšlenka o „uměleckém souznění“, které se přetavilo v náš festival. Stojí za tím Toník Dorazin (krušnohorský řezbář) a několika kreativních žen – Jarka Balíková (Les v kapse), Jarka Kubínová (krušnohorská fotografka Jarka HK), Milada Dáňová (provozovatelka Bistra PILA a talentovaná malířka) a Jarka Hercegová (Berg Faktory).
Co bylo na začátku nejtěžší a co vás nejvíc překvapilo, když jste se do organizace pustila?
Na začátku to bylo právě nejjednodušší. Nechtěli jsme nic obrovského, jen kreativní akci, která má za úkol spojovat lidi. Záměrně mluvím v množném čísle – organizátorů je celkem šest, nejsem na to sama. Dejme tomu, že jsem „manažer“ akce, ale tohle označení nerada používám. Akce tohoto typu vznikají s láskou a z nadšení, jež nás všechny spojuje. Vlastně nejtěžší je držet to v malém rozměru. Chceme se vyvíjet, ale kvalitně a bez tlaku na výkon.
Organizovat takovou akci jistě není jednoduché – kdo další s přípravami pomáhá a co vás u toho udržuje, když přijdou těžší chvíle?
S přípravami a také financováním nám pomáhá obec Potůčky, konkrétně pan starosta Vlastimil Ondra. Spolupráce s ním je pokaždé výborná a férová. Termín dalšího ročníku většinou domluvíme hned po skončení toho stávajícího. Díky tomu, že jsme v tu chvíli plni dojmů a nadšení, je to pro nás hnací motor do další práce.
Krušnohorský festival má široký záběr – od hudby po řemesla. Jaký je váš hlavní záměr nebo myšlenka, kterou se snažíte držet?
Tou hlavní myšlenkou je ukázat kolik kreativních a umělecky nadaných lidí v Krušných horách máme. Spojit je na dvoudenní akci, propojit to s dobrým jídlem z Bistra a poslechnout si u toho dobrou muziku, prostě „umělecky souznít“. Věříme, že kdokoliv přijde, najde si to své.
Festival navštěvují i němečtí hosté a my jsme rádi za propojování regionů. Chceme, aby se lidé setkávali a bavili, a to se nám doufám daří. Nicméně, posoudit by to měli hlavně návštěvníci.
Na co byste chtěla pozvat čtenáře na letošní ročník?
Divadlo V Pytli z Hrobu letos připravuje oslavu slunovratu.
Novinkou budou dva řezbáři – Toník Dorazin a Lukáš Duchoň, lekce krušnohorského swingu a také noví řemeslníci. Výstavy fotografií a obrazů našich umělců se rozšíří o nové vystavující a letošní dobročinností podpoříme Sanitku splněných snů. Pohodu nám zpříjemní kapela Zavěšený kafe a Kudla z Brna. Čekají nás krásné dva dny pohody u vody, tak si budeme přát, aby vyšlo počasí stejně jako loni.
Srdečně vás zveme a těšíme se na Vás! (Iveta Košťálová), foto: archiv M. Vincurková
