Ve středu 21.4. 2021 oslavil své významné životní jubileum pan Rudolf Höhnl, bývalý úspěšný skokan na lyžích. Věhlasu dosáhl nejprve jako aktivní závodník a poté také jako trenér a stylový rozhodčí. Ve světě skokanských můstků se jedná o osobnost mimořádně respektovanou.
V dobách, kdy pan Rudolf Höhnl vyrůstal, bylo v každé krušnohorské vsi a městečku zvykem, že děti od rána do večera sportovali. Ani on, jak sám říká, nebyl výjimkou. Od mala tak běhal a skákal na lyžích. Brzy sám zjistil, že je mu skok bližší a tak se jeho osudem stali můstky. Při našem rozhovoru mně poutavě vyprávěl, jak jej starší kluci pobízeli, aby překonal strach a poprvé se spustil z můstku dolů. A když se mu to konečně podařilo, byl to pocit štěstí a zadostiučinění.
K organizovanému skákání jej přivedl především učitel a propagátor zimních sportů v Perninku, pan Gábi Koubek, který svým zápalem a nadšením pobláznil spoustu kluků v okolí. První průlomový závod absolvoval mladý Rudolf Höhnl v deseti letech v Harrachově, kde ve své kategorii zvítězil. A pak už šlo vše ráz na ráz. Pozvánka do juniorské reprezentace Československa, později přestup do Dukly Liberec a poté již průnik do světové skokanské špičky.
Hodiny, dny a roky trávené na skokanských můstcích v rodném Perninku zúročil Rudolf Höhnl během kariéry ziskem bronzové medaile na Mistrovství světa ve Falunu, dále pak například 4. místem ze světového šampionátu na Štrbském plesu, 5. místem na populárním Turné čtyř můstků v roce 1971, ziskem pěti titulů mistra Československa, nebo vítězstvím v závodě Světového poháru. Populárního Turné se ve své kariéře zúčastnil jedenáctkrát, z toho osmkrát se umístil v elitní desítce. Stal se dokonce vítězem historicky prvního ročníku ankety Král bílé stopy!
Po skončení kariéry přesedlal na trenérskou dráhu. Byl trenérem československého a později švýcarského skokanského týmu. Jak sám říká, nejraději trénoval juniorské skokany, neboť u nich byla práce především o učení skoků, zatímco v dospělých kategoriích pracoval již s hotovými závodníky. Právě v dorosteneckém věku mu rukama prošel třeba i budoucí olympijský vítěz Simon Ammann, v československém družstvu byl jeho svěřencem například Pavel Ploc.
Moc hezky vzpomíná na své přátelské soupeření s olympijským vítězem Jiřím Raškou. Nejprve spolu objížděli světové podniky jako závodníci, později mezi nimi vznikla zdravá rivalita na trenérském poli. V Československu tehdy byla dvě hlavní střediska skokanského sportu – v Liberci a ve Frenštátu pod Radhoštěm. Hlavním trenérem libereckých juniorů byl pan Höhnl, zatímco frenštátské vedl právě Jiří Raška. A tak se oba snažili vychovávat lepší a lepší závodníky, aby pro své středisko dosáhli co nejlepších výsledků. Z tohoto přátelského hecování nejvíce profitoval československý národní tým, který oba pánové zásobovali svými svěřenci.Po ukončení trenérské dráhy působil Rudolf Höhnl jako stylový rozhodčí a v této roli byl například i u vítězství Jakuba Jandy na Turné čtyř můstků v roce 2006.
Ať už jej život zavál kamkoliv, nikdy nepřestal být věrný svému Perninku, kde žije dodnes. K jeho kulatým 75. narozeninám mu lze popřát jen hodně zdraví a pohody.